Prameniště | v sedle mezi Lysou (1228 m n. m.) a Zlatovcem (1042 m n. m.) v Želnavské hornatině ve VVP Boletice ve výšce 972 m n. m. |
---|---|
Ústí | zprava do Otavy 1 km severně od Putimi na říčním kilometru 32,8 v 362 m n. m. |
Délka toku | 93,3 km |
Rozloha povodí | 860,5 km² |
Průměrný průtok u ústí | 0,95 m³/s |
Pramení v Želnavské hornatině na severním svahu Lysé u bývalé osady Zlatá ve VVP Boletice ve výšce 972 m n. m. a teče severním směrem. U železniční zastávky Spálenec vtéká do Prachatické hornatiny, na jejímž západním okraji vytváří v úseku mezi Blanickým a Řepešínským mlýnem hluboké až kaňonovité údolí. V tomto úseku dosahuje svého největšího sklonu - mezi Blažejovicemi a Krejčovicemi je to 2,12 %.
Od pramene až po Záblatí protéká Blanice území CHKO Šumava.
Nad Husincem na ní leží Husinecká přehrada. Pod Těšovicemi Prachatickou hornatinu definitivně opouští a protéká napříč Bavorovskou vrchovinou. U Krašlovic vtéká do Českobudějovické pánve, kde vytváří četné volné meandry, mrtvá ramena a tůně. Ústí zprava do Otavy u Putimi na říčním kilometru 32,8 v 362 m n. m.
Národní přírodní památka vyhlášená v dubnu 2008 k ochraně biotopu a míst výskytu perlorodky říční. Velmi cenné jsou mokřiny s prameništní vegetací. Proto NPP pokrývá celý začátek toku Blanice až po Blažejovice, a to včetně jejích prvních přítoků.
Přírodní rezervace pokrývající oblast kaňonu Blanice kolem ústí Křemenného a Milešického potoka vyhlášená v roce 2003 za účelem ochrany přirozených hydrogeologických procesů v nivách těchto vodních toků (tvorba meandrů, vymílání břehů a pravidelné záplavy břehů), výskytu perlorodky říční, vydry říční a ledňáčka říčního. Je v ní vyznačená stejnojmenná 3,4 km dlouhá naučná stezka.
V těchto místech kdysi vedla bývalá lesní železnička ze Zbytin k Arnoštovu na severní svah Dlouhého hřbetu, která byla postavena za účelem zpracování obrovského množství kalamitního dřeva po velkých polomech. Její zbytky byly definitivně zničeny povodní v srpnu 2002.
Zřícena hradu nad levým břehem Blanice
Rodiště Jana Husa a stejnojmenná přehradní nádrž.
Při zpracování stránky byly použity následující podklady:
Autor: Jan Pípal, V4.G, 2014