| Prameniště | Tepelská vrchovina ve výšce 665 m n.m. |
|---|---|
| Ústí | zleva do Mže |
| Délka toku | 34,1 km |
| Rozloha povodí | 333,4 km² |
| Průměrný průtok u ústí | 1,02 m³/s |
Úterský potok pramení západně od Bezvěrova, nedaleko pramení Manětínský potok. Mezi Bezvěrovem a Úterým se do něj vlévá Bezděkovský potok, Telecí potok a Lomený potok. Ještě před ústím Telecího potoka stával Zuckerův mlýn a další mlýn, tzv. Jansův mlýn, se nacházel u ústí Lomeného potoka. Za obcí Úterý se nalézá další z bývalých mlýnů na tomto potoce, tzv. Reličkův mlýn. Nedaleko Bezdružic se do Úterského potoka vlévá Nezdický potok. Necelé 2 km po proudu potoka najdeme zbytky mlýnu Barvírna, za ním se do toku vlévá nedaleko Potína Dolský potok. V této části údolí se nachází zbytky bývalého Žižkova mlýna, Falkenštejnský vodopád a dále po proudu ještě Starý mlýn pod kopcem se zříceninou Falkenštejn. Další potok, tzv. Blažimský potok se vlévá do potoka u tzv. Hlaváčkova mlýna pod vrchem Ostrov. Dalším přítokem je Hadovka u Šipína, kde se nachází další z mlýnů, tentokrát Dudákovský mlýn. Předposledním přítokem Úterského potoka je před Sviňomazským hrádkem Kozolupský potok. Posledním přítokem, před tím než Úterský potok dosáhne vodní nádrž Hracholusky, je nedaleko Trpíst Křelovický potok.
Útertský potok protéká pod zříceninou hradu Gutštejn. Hrad založen na přelomu 13. a 14. století, první nepřímá zmínka o něm je z roku 1316. Dále s s jeho jménem setkáváme v predikátu pánů z Gutštejna, za nichž byl roku 1422 marně obléhán husity. Roku 1427 je poprvé výslovně uváděn. Po zbytek 15. a na počátku 16. století další zprávy o hradu mizí. V letech 1549 a 1566 byl ještě užíván a udržován, minimálně z důvodu rodové tradice. Po polovině 16. století se uvádí jako "zámek pustý".
Při zpracování stránky byly použity následující podklady:
Autor: Dominika Boháčová, 2.C, 2012