Slepičí vršek

(Přírodní památka)

Slepičí vršek je písečný přesyp 0,5 km severně od obce Lužnice. Vznikl při toku řeky Lužnice na píscích, které sem byly naplaveny řekou jako důsledek činnosti větru.

Slepičí vršek, 155 kB
Katastrální území Lužnice
WGS84 souřadnice 49°4'13.461"N, 14°45'43.276"E
Rok vyhlášení 1955
Rozloha 1,87 ha
Nadmořská výška 423 - 427 m

Předmět ochrany

Poměrně dobře zachovalý charakteristický původní tvar přesypu a refugium (= místo, na kterém se zachoval druh rostliny nebo živočicha z předcházejícího období)

Geologie

Půdu zde tvoří svrchnokřídové sedimenty, které jsou překryté mocnými polohami pleistocenních fluviálních štěrků a písků a na povrchu překryté eolickými sedimenty. - vátými písky, pravděpodobně vytříděnými v pozdním glaciálu ze štěrkopískových nánosů Lužnice. Tyto váté písky tvočí typický vyvýšený přesyp oválného tvaru, který je protažený v severojižním směru. Lokalita Slepičího vršku byla v minulosti velmi narušena těžbou písku a v dnešní době přes ni vede cesta. Povrch kryje na velké části chráněného území tenký horizon silně vysýchavých půd - kambize a regozemě arenická. Technické zásahy obnovují plochy čistého písku, na kterých je možno pozorovat recentní eolické procesy.

Rostliny

ArnoserisMinima.jpg, 33kB Oblast Slepičího vršku pokrývá společenstvo svazu Corynephorion canescentis, které zpevňují plochy volného písku jednotlivými trsy. Také zde roste např. kostřava ovčí (Festuca ovina), kostřava vláskovitá (Festuca filiformis), kostřava drsnolistá (Festuca brevipila), metlička křivolaká (Avenella flexuosa).

V rozvolněných trávnících rostou celkem řídce také trávnička obecná (Armeria vulgaris), u nás kriticky ohrožená písečnatka nejmenší (Arnoseris minima), pavinec modrý (Jasione montana), nahoprutka písečná (Guepinia nudicaulis), nepatrnec rolní (Aphanes arvensis).

Po obvodu přesyp stabilizují borové porosty, z nichž byla ale velká část odstraněna. Na těchto vykácených místech pak přibývá ruderálních rostlin (= rostliny vzniklé na porostu výrazně upraveném člověkem) a semenáčků borovice lesní (Pinus sylvestris) a dubu letního (Quercus robur).

Živočichové

V této oblasti se vyskytuje zejména psamofilní (= pískomilná) entomofauna (= hmyz žijící pouze na určitém území). Z vznamných druhů je to především skupina blanokřídlých - různé samotářské včely, kutilky (Bembecinus hungaricus), hrabalky a mravenci a skupina dvoukřídlých - dlouhososka (Anthrax varius). Z běžnějších pak saranče Sphingonotus caerulans a řada dalších druhů rovnokřídlého hmyzu, které byly objeveny v roce 1960. V písku pokrytém řídkým drnem probíhá vývj larev listokaza kovového (Anomala dubia) a k velkým objevům, také jistě patří vzácný suchomilný střevlíček (Masoreus wetterhalli) a kněžice (Phimodera fori). Díky nepatrné rozloze chráněného území sem migrují běžné druhy obratlovců. Žije zde poměrně početná populace ještěrky obecné (Lacerta agilis).

kutilka.JPG, 112kB

Použité informační zdroje

Při zpracování této stránky byly použity následující podklady:

Autor: Zuzana Vlasatá, 2.B