Cílem prvního dne byl přechod Kleti (1084,2 m n. m.) s návštěvou nejstarší české kamenné rozhledny, a seznámení s přírodou Blanského lesa.
Vyrazili jsme z Plešovic přímým výstupem kolem hvězdárny na vrchol Kleti k rozhledně. Po návštěvě rozhledny a chaty jsme po Kohvetské a Beraní cestě sestoupili k rozcestí U tunelu a pokračovali z něj na silnici mezi Křemží a Holubovem, v němž jsme svou výpravu zakončili. Naše trasa trasa nás tak provedla přes druhý (po Libínu ) nejvyšší vrchol Prachatické vrchoviny, která je nejvyšším celkem celého Šumavského podhůří.
| Poloha: | Nejvyšší vrchol Blanského lesa |
| Souřadnice WGS84: | 48°51'55.836" N, 14°16'59.57" E |
| Celková výška: | 20 metrů |
| Výška výhledové plošiny: | 18 metrů |
| Počet schodů: | 118 |
| Materiál: | Kámen a dřevo |
| Otevřena: | 1825 |
Kleť je nejvyšší horou Blanského lesa, přičemž z Josefovy věže vystavěné mezi lety 1821 až 1825 je za příznívých podmínek vidět až do dalekých Alp. Samotnou věž nechal postavit vévoda Josef Johann Nepomuk ze Schwarzenbergu, který byl znám svou láskou ke krajině. Ve své době se jednalo o první kamennou rozhlednu rozhlednu v českých zemích Rakouska-Uherska. Po minaretu v Lednicko-valtickém areálu je Josefova věž naší druhou nejstarší rozhlednou vůbec.
Geologickou zajímavostí Kleti je její stavba: není tvořena žulou ani rulami, nýbrž přeměněnou horninou zvanou granulit.
Celá naše cesta vedla územím, které je součástí CHKO Blanský les. Krajina se vyznačuje podhorskými smíšenými lesy, květnatými a acidofilními bučinami a v neposlední řadě také mrazovými sruby a skalními hradbami.
Během sestupu z Kleti jsme navštívili tři maloplošná zvláště chráněná území vyhlášená v rámci CHKO Blanský les:
Každé z nich reprezentuje výrazně odlišnou tvář Blanského lesa.
Při zpracování této stránky byly použity následující podklady: