CHKO Křivoklátsko se nachází na západním okraji středních Čech. Rozkládá se okolo průmyslových měst Kladna a Rakovníku. Celková rozloha území činí 62 792 ha.
| Rok vyhlášení | 1978 |
|---|---|
| Rozloha | 628 km² |
| Nadmořská výška | 220 m (údolí Berounky-Hýskov) - 617 m (vrch Těchovín) |
CHKO Křivoklátsko byla vyhlášena k ochraně jedinečných společenstev. Jedná se o různé typy doubrav, lesostepi, stepi a společenstva skalních výchozů. Území je hodnotné i z geologického a geomorfologického hlediska. Jako přírodovědecky velmi významné území bylo Křivoklátsko zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO a ptačích oblastí evropské soustavy Natura 2000. Bylo zde zjištěno 120 druhů hnízdících a 35 druhů ptáků na průtahu. Na tomto území se vyskytuje 20 kriticky ohrožených, 37 silně ohrožených a 44 ohrožených druhů živočichů.
Touto oblastí protéká řeka Berounka, tím pádem je terén velmi členitý. Říční fenomén se projevuje kaňonovitým udolím řeky, kde v postraních údolích přítoků můžeme najít velmi zachovalé meandry a údolní nivy. Většina oblasti je tvořena zvrásněnými starohorními břidlicemi a droby středočeského Barrandienu s vložkami buližníků(druh usazené křemité horniny pocházející ze starohor) a vyvřelých hornin.
Téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy. Na skalnatých vrcholech můžeme najít zakrslé doubravy a skalní stepi se suchomilnou vegetací, označované jako pleše. Z lesních společenstev jsou pro nejnižší polohy charakteristické dubohabrové háje, ve vyšších polohách převažují bučiny a různé typy doubrav. Strmé svahy hlubokých údolních zářezů jsou porostlé druhově pestrými suťovými lesy s hojným výskytem tisu červeného.
Lesní porosty jsou útočištěm celé řady ohrožených druhů živočichů, především měkkýšů a dalších drobných bezobratlých. Hojně jsou rozšířeni obojživelníci a plazi. Na Křivoklátsku pravidelně hnízdí celkem 120 druhů ptáků včetně vzácného výra velkého a čápa černého. Vzhledem k historickému vývoji je Křivoklátsko tradičně oblastí lovné zvěře, především jelení. Vysoké jsou i stavy prasete divokého, srnce obecného a uměle vysazeného muflona.
Pro své vysoké přírodní hodnoty bylo toto území uznáno 1.března 1977 organizací UNESCO jako biosférická rezervace.
Jako zdroje těchto informací jsem použila následující literaturu:
Autor: Kristýna Koutenská, 2.C, 2010