Táborský zdravotní a naučný okruh

Základní informace

Tento čtyřkilometrový okruh provede zájemce zajímavými táborskými zákoutími, která jinak obvykle zůstávají běžnému návštěvníku města ukryta, protože se o nich často ani nedozví. V terénu je veden zeleným „psaníčkem“ ZPS, tj. zelenou místní turistickou značkou.

V roce 2010 jsme vydali aktualizovaný popis Táborského zdravotního a naučného okruhu. Můžete si jej vyzvednout v táborském Infocentru na Žižkově náměstí, v naší klubovně na nádraží ČD a při našich pochodech. Popis okruhu doplněný fotografiemi (s ohledem na autorská práva ovšem bez mapky) si můžete stáhnout ve formátu PDF.

K dispozici je také překlad do němčiny a do angličtiny, připravuje se překlad do francouzštiny.

Z historie okruhu

V 70. létech 20. století se turisté začali zajímat o turistické okruhy vedené kolem měst, nebo přímo jejich historickými jádry. Táborské cvičitelky turistiky Běla Dvořáková a Věra Řeháčková proto připravily na sobotu 21. září 1974 vycházkový okruh Táborem, nazvaný „Táborské schody a vody s kyslíkovou sprchou“. Tenkrát šlo ještě o nevyznačený okruh, který účastníci absolvovali s průvodcem. Vycházel ze Žižkova náměstí a procházel uličkami starého města, po Střelnických schodech sestoupil k Jordánu, odtud k vodopádu, vystoupal do Holečkových sadů, sestoupil kolem Kotnova k Lužnici a po jejím pravém břehu dospěl ke Granátové skále. Strmým stoupáním se od ní vrátil na Parkány a Žižkovo náměstí.

Použití množného čísla „schody“ a „vody“ bylo opravdu na místě, neboť okruh vedl přes desatery schody a nabízel 14 různých pohledů na táborské vody - ať už Lužnici, Tismenický potok, Jordán, nebo vodu v četných táborských kašnách, vodu převařovanou v pivovaru na pivo či podávanou v podobě různých nápojů v šencích U lva či U Lichviců. Okruh byl asi 3 kilometry dlouhý a pochodníci při něm na 477 schodech překonali převýšení 115 metrů. Už tenkrát naše cvičitelky přemýšlely o tom, že by bylo dobré okruh vyznačit. V následujícím roce se tak také stalo - ovšem netradičně, s turistickým značením to mělo společného jen málo. Odbor si nechal zhotovit šablonu ve tvaru „spartakiádního panáčka“ (symbol spartakiády v roce 1975) a podle ní cvičitelky okruh vyznačkovaly. Odbor také v průběhu let 1974 až 1977 uspořádal po trase okruhu několik vycházek. První se konala hned 12. října 1974, v následujícím „spartakiádním“ roce je odbor pořádal prakticky každý měsíc.

K řádnému vyznačení okruhu ale došlo až o něco později. Aby i tehdejší úřady vyznačení okruhu schválily, navrhly zmíněné cvičitelky okruh jako zdravotní, s tím, že pochodníci si mohou podle popisu trasy a tabulky ověřit svou kondici. O vypracování zdravotní stránky projektu požádaly sportovního lékaře z Nového Města na Moravě, MUDr. Karla Daňka. Ten byl tehdy primářem Ústavu tělovýchovného lékařství a našim cvičitelkám pomoc při vypracování testu fyzické kondice při pěší túře neodmítl. Odbor nechal natisknout popis trasy okruhu s jeho mapkou a tabulkou.

První zájemci si mohli okruh projít při společné vycházce konané 16. května 1978 a od té doby dodnes si mohou zájemci ověřit, jak na tom jsou s fyzickou kondicí, a zároveň se přitom projít a poznat nejzajímavější místa Tábora. Trasa okruhu se pak ještě na začátku 90. let oproti původním „schodům a vodám“ poněkud změnila. Mezitím totiž byly kvůli havarijnímu stavu uzavřeny Střelnické schody, které tak bylo nutno obcházet přes nynější Křižíkovo náměstí. Také chůze po úzké dolní části Bechyňské ulice, kde není chodník, nebyla při rostoucím provozu právě bezpečná, proto se oproti původnímu vedení značený okruh vydal přes most Antonína Švehly ke studánce Eleonora a přes Čelkovice a Čelkovický most zpět. Celkem tak dnes měří přes 4 km, překonává 463 schodů a převýšení 105 m. Lze jej usilovným pochodem zvládnout za 40 minut, procházkovým tempem s odpočinkem a výhledy za 75 minut. Po výstupu od Granátové skály na Parkány si mohou zájemci podle tabulky spočítat, kolik kyslíku proteklo jejich plícemi.

Ocenění

Časopis Mladý svět ocenil v roce 1981 Táborský zdravotní a naučný okruh druhou cenou v soutěži „Hledáme dokonalé projekty“.

V roce 2002 získala spoluautorka okruhu, Běla Dvořáková, „za dlouholetou činnost v Klubu českých turistů a aktivitu v oblasti propagační, kulturní a sportovní“, tedy mimo jiné i za vytvoření tohoto okruhu, cenu města Tábora.