5. týden společné turistiky KČT Tábor a DAV Konstanz

Ve dnech 1. - 8. července 2001 navštívilo 12 členů KČT Tábor zástupce partnerské sekce DAV Konstanz na jejich horské chatě v alpském parku Montafon, kde společně uspořádali 5. týden společné turistiky. Díky příznivému počasí mohli turisté z obou spolků každý den podniknout horskou túru a dosáhnout všech předem vytyčených cílů.

Během první túry směrem na Golmer Joch se všem naskytl pohled napříč celým údolím Gauertal lemovaným horami, jež představovaly většinu cílů těch, kteří se zařadili do vrcholové skupiny. Ostatní mohli upřít svou pozornost pro změnu směrem k chatám a sedlům, ke kterým v měly v příštích dnech směřovat jejich kroky.

Druhý den však ještě turisté Gauertal opustili, aby v nedalekém paralelně probíhajícím údolí vystoupili nejprve k Lünersee a následně zdolali nejvyšší vrchol celé oblasti - Schesaplana (2965 m n. m.) ležící přímo na rakousko-švýcarské hranici. Při té příležistosti se jim naskytla vydatná příležitost zdokonalit si techniku výstupu i sestupu dosti strmým sněhovým polem za i bez pomoci cepínu.

Následující den byl původně plánovaný jako trochu volnější mezi dvěma nejnáročnějšími túrami, a tak se nejprve všichni společně a později dvěmi různě náročnými cestami vydali k horskému statku Alpila. Vzhledem k dobrému počasí si ale nakonec část vrcholového družstva svou cestu prodloužila ještě o výstup na Tschaggunser Mittagspitze, která si pro ně připravila zajímavé zpestření v podobě skalního lezení.

O den později směřovaly jejich kroky přes Tilisuna Hütte na jednu ze dvou hlavních dominant údolí Gauertal - na Sulzfluh (2818 m n. m.) rovněž tvořící část rakousko-švýcarské hranice (viz též první obrázek vlevo úplně vzadu). Sestup strmou soutěskou Im Rachen (Ve chřtánu) až na pár skalních výběžků zcela vyplněnou přes 1.5 km dlouhým sněhovým polem pak patřil k nejpůsobivějším přírodním a sportovním zážitkům celého týdne.

Cílem další túry se stal masiv Bartholomäberg uzavírající údolí ze severu. Po jeho jižním svahu dosáhli ve velkém vedru dávajícím tušit blížící se konec skvělého počasí Monteneu, odkud se jim nabídl široký, i když oparem poněkud zastřený výhled na dlouhý pás rakousko-švýcarských pohraničních hor.

Protože se počasí do rána udrželo a předpověď slibovala pouze možnost odpoledního deště, vyrazila část výpravy ještě na závěrečnou túru přes Lindauer Hütte po zcela nové cestě na Geißspitze. Výhled z jejího vrcholu ale rychle uzavřela nízká oblačnost, která turisty doslova pohltila, a déšť je zastihl ještě na hřebenovce k Hätaberger Joch. Horší ale bylo, že se nad nízkou oblačností velmi rychle a přitom právě díky ní nepozorovaně nasunuly bouřkové mraky, a tak turisty krátce po zahájení sestupu z hřebene nepříjemně překvapil první blesk směřující shodou okolností právě k vrcholovému kříži Geißspitze, u kterého ještě před čtyřiceti minutami stáli. V přívalovém dešti krátce vystřídaném krupobitím proto tak rychle, jak jim jen proudy vody stékající po svahu dovolily, dorazili až k Latschätzalpe, kde počkali až bouřka přejde. Za přetrvávajícího deště pak došli zpět na chatu DAV, kde je uvítala příjemně vytopená sušárna jako velmi milá pozornost od skupiny, která s nimi ten den nešla na vrchol.

Po brzké nedělní snídani se táborští turisté rozloučili se svými německými přáteli a nastoupili zpáteční cestu s pocitem, že týden společných sportovních aktivit v nádherné přírodě a v přátelském duchu strávených večerů jejich partnerství ještě více upevnil

4. týden   Zpět na seznam společných akcí KČT Tábor a DAV Konstanz   6. týden